Jak jsem k tomu přišla? Chytlo mě to, když spolužák ze základní školy začal jezdit na zeleném simálkovi a mě se obrovsky zalíbilo, to že se může kdykoliv sbalit a vyrazit – ta volnost. Tehdy byli ještě jiné časy . . „v 7hod budeš doma“ a „kam a s kým jdeš“ . . . no a tohle mě prostě nadchlo. Chtěla jsem si taky něco podobného pořídit, ale zjištění, že brigáda na meruňkách není tak výnosná, mě tenkrát celkem zklamalo.

Už delší dobu mě lákalo vidět dominantní chladící věže Dukovan a nestačilo mi je jenom vyhlížet z Pálavských vršků a taky sem se chtěl podívat na Malešickou přehradu.Takže nebylo nic jednoduššího než naplánovat datum a objednat pěkné počasí

Po sobotní vyjížďce byla nahlášena ještě vyjížďka na neděli 30.3.2008. Sraz byl v Mistříně na benzince ve 13.00.

S motorkami sem začal ve 13 letech. Byl to dědův pincek 21 po třetím výbrusu a na hodinu jízdy připadli dvě hodiny oprav. Nejdřív jsem jezdil jen po polňačkách, ale později jsem si troufal víc a víc. Ve 14 mě ale trošku pohonili orgáni, tak jsem si dal pauzu a v 15 si udělal řidičák.

Úplně poprvé jsem seděl na motorce někdy ve 13 letech, byl to jak jinak slavný "pařez" Pionýr 50 typ 05. Na tom jsem vlastně poznal o čem je ježdění na motorce.